Chalupa se nachází v podhorské osadě Kůsov, pouhý kilometr od známého centra zimních sportů Zadov – Churáňov na Šumavě.

Schwarzenberský kanál

Schwarzenberský plavební kanál

Myšlenka spojit Vltavu s Dunajem, dvě řeky tekoucích do rozdílných moří, vznikla již v polovině 14. století, v době císaře Karla IV. Taková hospodářsky potřebná vodní cesta by vytvořila z českých zemí významnou křižovatku nejen suchozemské, ale také vodní dopravy. K uskutečnění odvážného nápadu však došlo až na konci 18. století.
Celkem 44 km dlouhý vodní kanál v chráněné krajinné oblasti a národním parku Šumava, spojující povodí řek Vltavy a Dunaje – to je dnes mimořádná a unikátní šumavská technická památka. Schwarzenberský plavební kanál v minulosti sloužil k zásobování císařského hlavního města Vídně palivovým a stavebním dřívím. Jeho trasa začíná v nadmořské výšce 916 m na česko-německé hranici u osady Nové Údolí na severním svahu Třístoličníku a dále pokračuje šumavskými hvozdy k osadě Jelení, kde prochází 419 m dlouhým podzemním tunelem, prvním plavebním tunelem ve střední Evropě. Od něj vede až k obci Zvonková, kde opouští území Česka a vstupuje na rakouskou půdu. Pod zříceninou hradu Vítkův kámen se opět nakrátko vrací na české území a potom již překračuje hlavní evropské rozvodí a vlévá se do řeky Große Mühl, která je levým přítokem Dunaje. Do Vídně se přestalo dříví přepravovat v roce 1891. Po celé délce kanálu se plavilo dřevo naposledy v roce 1916. Menší část koryta kanálu byla používána ještě až do roku 1962, kdy kanál definitivně přestal sloužit svému původnímu účelu.
Schwarzenberský plavební kanál nechal podle projektu lesního inženýra Josefa Rosenauera (1735-1804) vystavět kníže Schwarzenberg již v letech 1789 až 1822. Stavba probíhala ve dvou etapách a to proti směru toku. V letech 1789 až 1793 Rosenauer nejprve vybudoval tzv. starý kanál od ústí potoka Světlá do řeky Grosse Mühl k osadě Jelení Vrchy v celkové délce 31,6 km. Druhá etapa výstavby, tzv. nový kanál, byla realizována v letech 1821 až 1822 a vedla od Jeleních Vrchů k Rosenauerově nádrži na úpatí Třístoličníku. V roce 1887 pak byla postavena ještě jedna část kanálu, tzv. Želnavský smyk.
Od parkoviště na Jeleních Vrších podél Schwarzenberského plavebního kanálu až na Raškov nad Novou Pecí vede asi 9 km dlouhá naučná stezka. Je vhodná pro všechny cyklisty, pěší turisty a v zimě pro běžkaře. Vzhledem k rovnému, nenáročnému povrchu a dosažitelnosti také pro vozíčkáře a další návštěvníky. Návštěvu stezky je vhodné naplánovat v čase termínu ukázkového plavení dřeva.
Schwarzenberský kanál lemuje takřka po celé jeho délce (44 km) udržovaná lesní komunikace s minimálním převýšením a nabízí tak ideální trasu pro rodinnou cykloturistiku. Stejně tak je v zimě trasa vhodná pro běžkaře. O této trase se říká, že představuje nejdelší šumavskou rovinku.
V obci Chvalšiny na Šumavě je v provozu muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu s exponáty dokládajícími život stavitele kanálu Josefa Rosenauera. Tyto exponáty včetně plastické mapy jsou prokládány různými dokumenty, obrazy, fotografiemi a historickými předměty, jež dávají ucelený obraz o vzniku, významu a současném stavu plavebního kanálu i jeho okolí.
Nejbližší vlakovou zastávkou je Nové Údolí (cca 3,8 km), kde je možné i volně parkovat. Schwarzenberský plavební kanál je celoročně volně přístupný pro pěší turisty, cyklisty, běžkaře apod. po lesní cestě, vedoucí souběžně s kanálem. Nejvhodnější je vyrazit od začátku Schwarzenberského kanálu, od Rosenauerova pomníku u osady Nové Údolí. Příjezdových míst a výchozích bodů ke kanálu je však díky jeho délce celá řada. Na Jelení Vrchy se dostanete ze silnice Volary - Lipno, kde odbočíte na Novou Pec a odtud 8 km po úzké asfaltové silnici se dostanete až ke kanálu na Jeleních Vrších.
nahoru

Provozovatel ubytování

Bohumila Pastorová
Nový Jáchymov 134
267 03 Nový Jáchymov

telefon: +420 311 693 392
telefon: +420 607 673 075
e-mail: b.pastorova@atlas.cz

Chalupa Eliška © 2012 | Developed by Kinet